sk
Válečné továrny III (1)
Motor Merlin pomohl vyhrát válku. Vyráběl ho Rolls-Royce a zasazoval se do letounů Spitfire. Byl to nejrychlejší motor, který mohl pohánět letadlo. Špičkový motor byl naprosto zásadní pro nadvládu nad nebem. Merlin nepoháněl pouze Spitfire, ale také Hurricane, který ve skutečnosti sestřelil mnohem více nepřátelských letounů. Důležité bylo samozřejmě jeho postupné vylepšování, ze začátku se totiž potýkal s mnoha problémy, které bránily letadlu se v boji moci naklánět a otáčet, jak bylo potřeba. Začátek firmy Rolls-Royce se začal v roce 1904, kdy se do ruky Charlese Rollse dostalo auto, které sám sestrojil Royce a dal mu jméno po síle deseti koní. Rolls byl tak nadšený novinkou, že s ní dojel až do Londýna a slíbil, že bude dělat vše, aby tyto vozy uměl prodávat. Rolls byl aristokrat, který vystupoval na veřejnosti, Royce byl mozek a inženýr, který dohlížel na technické záležitosti. Dlouho tohle duo nefungovalo, protože Rolls se v roce 1910 účastnil leteckého festivalu, při kterém zahynul po pádu letadla. Royce tedy zůstal na značku sám, razil teorii, že je třeba vyrábět málo, ale kvalitně a za drahé peníze. Naprosto odlišný od přístupu například Forda, který tvrdil, že je třeba vyrábět rychle, hodně a levně. Brzy vzniklo slavné auto Silverghost, které je dodnes legendární a v podstatě jedno z nejoblíbenějších. Po vypuknutí první světové války se pak rozhodl Royce, že je třeba vyrábět motor do letadel. Právě ze Silverghostu se dal základ použít a dát mu jen mnohem vyšší výkon. Brzy byl Eagle považovaný za nejlepší letecký motor první světové války. Před druhou světovou válkou pak bylo nasnadě sestrojit nový moderní motor, který už dávno před tím se snažil zkonstruovat sám Royce, když trávil důchod na venkově. Jeho zdravotní stav se zhoršoval a v roce 1933 umírá. Jeho nástupci tedy pokračovali v jeho práci. Zásadním letadlem byl také letoun Mosquito, který dokázal doletět nad Berlín a shodit bomby během projevu Hermana Göringa. Mosquito byl ze dřeva a tím mnohem rychlejší než ostatní. Měl v sobě zabudované hned dva motory Merlin. Po peripetiích po smrti Royce se nakonec ujali výroby Merlinu v Detroitu. Motory se pak dodávaly do Mosquita, ale zlomový byl až fakt, že motory se začaly dávat do letadel Mustang, stíhačky mohly doprovázet bombardéry a rapidně se snížil počet sestřelených amerických bombardérů. Na konci války se pak Rolls-Royce rozhodl dodávat dál motory do letadel. Automobilová divize se ale rozdělila do BMW a Volkswagenu. Britský dokumentární seriál (2021)
Viac informáciíEpizódy
Válečné továrny II (1)
Za druhé světové války se známá automobilka Fiat stala prvním velkým kolaborantem s Mussoliniho fašistickým režimem, ale jak letěl čas, podařilo se jí získat přízeň vítězících spojeneckých sil. Legendární vůz Volkswagen přezdívaný Brouk se zrodil jako myšlenka v hlavě nacistického diktátora Adolfa Hitlera, který vymýšlel takové auto, jaké by si mohli dovolit obyčejní Němci sužovaní těžkou ekonomickou situací po první světové válce. Brouk nakonec sehrál důležitou roli i v poválečném Německu. Odhalte tyto i další fascinující příběhy Válečných továren v pokračování stejnojmenného historického seriálu.
Válečné továrny II (2)
Válečné továrny II (2)
Za druhé světové války se známá automobilka Fiat stala prvním velkým kolaborantem s Mussoliniho fašistickým režimem, ale jak letěl čas, podařilo se jí získat přízeň vítězících spojeneckých sil. Legendární vůz Volkswagen přezdívaný Brouk se zrodil jako myšlenka v hlavě nacistického diktátora Adolfa Hitlera, který vymýšlel takové auto, jaké by si mohli dovolit obyčejní Němci sužovaní těžkou ekonomickou situací po první světové válce. Brouk nakonec sehrál důležitou roli i v poválečném Německu. Odhalte tyto i další fascinující příběhy Válečných továren v pokračování stejnojmenného historického seriálu.
Válečné továrny III (1)
Válečné továrny III (1)
Nezáleží na počtu vojáků, důmyslnosti generálů či odvážné strategii. Válku totiž nelze vyhrát bez dostatku nábojů, letadel a jídla. Tato válka byla válkou továren.
Válečné továrny III (4)
Nacistické stroje: Tanky Ferdinanda Porscheho. Dokument VB (2021). Druhá světová válka byla válkou továren. Nešlo ji vést ani vyhrát bez dostatku nábojů, letadel, jídla či tanků. Poznejte ty nejdůležitější z nich...
Válečné továrny III (5)
Válečné továrny III (5)
V září 1939 se německé tanky Panzer valí do Polska. Byly hvězdami blitzkriegu. Skutečným neopěvovaným hrdinou moderní války jsou však nákladní vozy. Zajišťují zásobování, přepravu osob, jsou skutečným pohonem válečné snahy. Tažný kůň nacistického blitzkriegu byl náklaďák Opel Blitz. Dal se použít za jakýchkoli podmínek. Mnoho lidí neví, že válečné továrny ve skutečnosti patřily Američanům. Americký majitel GM koupil továrny, které patřily společnosti Opel. Bratři Opelové přeměnily výrobu kol a šicích strojů v tehdy nejúspěšnější automobilku. Ve své době vyráběly skoro 50 procent nákladních a osobních vozů v Německu. Po finanční krizi však vše bylo jinak. Prodeje se zhroutily, GM koupil automobilku za obří peníze, ale dále do ní musel pumpovat další miliony, aby nemusela zavřít. Z ceněné akvizice se stal propadák. Inženýři po krachu přišli s novým náklaďákem a vyhlásili soutěž o nejlepší název. Byl to nakonec Opel Blitz. V Brandenburgu vyráběli vozy ve velkém měřítku - 50 vozů denně. Kontrola automobilky zůstala v rukou Američanů, ale továrna do vedoucích míst jmenovala Němce, aby dostala více zakázek. Šéf Mooney si uvědomoval, že firma je v Německu uvězněná a nemůže si nacisty rozházet. Do roku 1938 byl Opel největším výrobcem nákladních vozů v Evropě. Armáda začala požadovat náklaďáky pro své účely. Firma si vybrala peníze místo krachu. Ale nacistům dodával vozy také Ford. Mooney začal podporou nacistů a mírovými snahami působit jako kolaborant. Aktivity začala vyšetřovat i FBI. Podle odborníků to však byl spíše korporátní manažer, podle dalšího si pletl role mírotvorce a manažera. Nechal se zlákat představou, že mohl být strůjcem historického smíru. Od roku 1939 byl Opel de facto v rukou Německa. Nákladní vozy tvořily páteř německé válečné dopravy. Denní zásobování německého válčení vyžadovalo stovky vozů. Opel Blitz se vyráběl i s pohonem všech kol , jednou na něj dokonce namontovaly i tankové pásy. Problémem však byla nízká výrobní kapacita, nedokázali nahrazovat ztráty vojenské techniky. Dalším problémem byl i nedostatek paliva. Německo ve spolupráci s GM se zabývalo výrobou syntetických paliv, podařilo se jim vyvinout vysokooktanové palivo. Ale postupem času byly zdroje stále vzácnější. V letech 1937-1944 Opel vyrobil asi 70 tisíc vozů. GM však pro spojence vyrobil daleko více techniky. Ve válce se často střetly vozy, které ve skutečnosti vyrobila stejná firma. Po válce vrátilo Německo kontrolu nad firmou GM - firma navíc dostala miliony v kompenzacích.
O programe
Motor Merlin pomohl vyhrát válku. Vyráběl ho Rolls-Royce a zasazoval se do letounů Spitfire. Byl to nejrychlejší motor, který mohl pohánět letadlo. Špičkový motor byl naprosto zásadní pro nadvládu nad nebem. Merlin nepoháněl pouze Spitfire, ale také Hurricane, který ve skutečnosti sestřelil mnohem více nepřátelských letounů. Důležité bylo samozřejmě jeho postupné vylepšování, ze začátku se totiž potýkal s mnoha problémy, které bránily letadlu se v boji moci naklánět a otáčet, jak bylo potřeba. Začátek firmy Rolls-Royce se začal v roce 1904, kdy se do ruky Charlese Rollse dostalo auto, které sám sestrojil Royce a dal mu jméno po síle deseti koní. Rolls byl tak nadšený novinkou, že s ní dojel až do Londýna a slíbil, že bude dělat vše, aby tyto vozy uměl prodávat. Rolls byl aristokrat, který vystupoval na veřejnosti, Royce byl mozek a inženýr, který dohlížel na technické záležitosti. Dlouho tohle duo nefungovalo, protože Rolls se v roce 1910 účastnil leteckého festivalu, při kterém zahynul po pádu letadla. Royce tedy zůstal na značku sám, razil teorii, že je třeba vyrábět málo, ale kvalitně a za drahé peníze. Naprosto odlišný od přístupu například Forda, který tvrdil, že je třeba vyrábět rychle, hodně a levně. Brzy vzniklo slavné auto Silverghost, které je dodnes legendární a v podstatě jedno z nejoblíbenějších. Po vypuknutí první světové války se pak rozhodl Royce, že je třeba vyrábět motor do letadel. Právě ze Silverghostu se dal základ použít a dát mu jen mnohem vyšší výkon. Brzy byl Eagle považovaný za nejlepší letecký motor první světové války. Před druhou světovou válkou pak bylo nasnadě sestrojit nový moderní motor, který už dávno před tím se snažil zkonstruovat sám Royce, když trávil důchod na venkově. Jeho zdravotní stav se zhoršoval a v roce 1933 umírá. Jeho nástupci tedy pokračovali v jeho práci. Zásadním letadlem byl také letoun Mosquito, který dokázal doletět nad Berlín a shodit bomby během projevu Hermana Göringa. Mosquito byl ze dřeva a tím mnohem rychlejší než ostatní. Měl v sobě zabudované hned dva motory Merlin. Po peripetiích po smrti Royce se nakonec ujali výroby Merlinu v Detroitu. Motory se pak dodávaly do Mosquita, ale zlomový byl až fakt, že motory se začaly dávat do letadel Mustang, stíhačky mohly doprovázet bombardéry a rapidně se snížil počet sestřelených amerických bombardérů. Na konci války se pak Rolls-Royce rozhodl dodávat dál motory do letadel. Automobilová divize se ale rozdělila do BMW a Volkswagenu. Britský dokumentární seriál (2021)