cs
Americké národní parky II (5)
Po krátkém úvodu míříme do SV Minnesoty do Národního parku Voyageurs. Oblast utváří 400 km2 vod a přes 500 km2 lesů. Žije zde přes 100 druhů ptáků a 50 druhů savců. Řeky a potoky obývají asi 3000 bobrů, jejich činnost je dobře patrná. Nahlédneme do ukryté nory, kde jsou 4 mladé. Na souši musí být bobři ve střehu kvůli vlkům- vrcholovým predátorům oblasti. Ti zde žijí už 8000 let. Ve vodách sledujeme labutě trubače, těm hrozilo vyhynutí, ale zde našly dokonalý domov. Na začátku léta je v parku 25°C, vše naplno ožívá a objeví se dokonce plachý los. Je jich zde jen asi 40. Nejvíce živin získávají z vodních rostlin. Dále sledujeme medvědy baribaly, matky a 4měsíční mláďata. Ta zdatně šplhají po stromech. Vedoucí vlčího projektu dnes hledají mláďata, ta doslova vytahují z hlubokého doupěte. Znamená to s čelovkou prolézt 4metrový tunel a dát mláďata do pytle. Kolegové pak odvážlivce vytáhnou za nohy. Mláďata čipují, váží, odebírají vzorek DNA. Vracíme se k bobrům, které vyruší vydra s mládětem. Vzájemně se tolerují, vydry loví ryby, které bobrům nic neříkají. Objevuje se i vydří samec, ustele si na bobřím doupěti. To bobr nestrpí a vetřelce odežene. Hovoří se o původu jména parku, následně sledujeme potáplici, která sem přiletěla z Mexického zálivu. Zakládá zde v bezpečí rodinu, pár se střídá v hnízdě. Po necelém měsíci na vejci se líhnou dvě mláďata. Jdou brzy za rodiči do 16°C vody, občas se ale musí ohřát. Shora hrozí útok orla bělohlavého, rodiče provádí odrazující rituál, který zafunguje. V jednom z jezer sledujeme kajmanky dravé, druh je starší než mnozí dinosauři, a to beze změn. Dnes samice výjimečně vyleze na souš, aby nakladla vejce. Podle jakési vnitřní GPS jde 5 km daleko na jednu z písčitých pláží, kde naklade asi 40 vajec. Vylíhnou se asi za 3 měsíce, pokud je neodhalí predátoři. Sledujeme noční oblohu a polární záři, poté jak padá listí a mohutně podporuje růst hub. Podhoubí tvoří základ desítkám druhů stromů. V zemi jsou pak lanýži, ty si oblíbila poletuška severní. Na zemi je zranitelná, přesto kvůli nim riskuje. Trusem je pak šíří. Bobři zpevňují hráze před zimou, sbírají větve a plní spižírnu. Přichází deště a později sníh, teploty prudce klesají. Bobři v zimě nespí, mají napilno. Maz si roztírají do husté srsti, požírají zásoby atd. Voyageurs se proměnil v zimní říši, na lovu sledujeme puštíka vousatého. Má dokonalý sluch a tichý let zakončí zabořením pařátů do sněhu. Odnáší si kořist. Několika závěrečnými větami epizoda končí. Americký dokumentární seriál (2023)
Více informacíEpizody
Americké národní parky - Série 2
O pořadu
Po krátkém úvodu míříme do SV Minnesoty do Národního parku Voyageurs. Oblast utváří 400 km2 vod a přes 500 km2 lesů. Žije zde přes 100 druhů ptáků a 50 druhů savců. Řeky a potoky obývají asi 3000 bobrů, jejich činnost je dobře patrná. Nahlédneme do ukryté nory, kde jsou 4 mladé. Na souši musí být bobři ve střehu kvůli vlkům- vrcholovým predátorům oblasti. Ti zde žijí už 8000 let. Ve vodách sledujeme labutě trubače, těm hrozilo vyhynutí, ale zde našly dokonalý domov. Na začátku léta je v parku 25°C, vše naplno ožívá a objeví se dokonce plachý los. Je jich zde jen asi 40. Nejvíce živin získávají z vodních rostlin. Dále sledujeme medvědy baribaly, matky a 4měsíční mláďata. Ta zdatně šplhají po stromech. Vedoucí vlčího projektu dnes hledají mláďata, ta doslova vytahují z hlubokého doupěte. Znamená to s čelovkou prolézt 4metrový tunel a dát mláďata do pytle. Kolegové pak odvážlivce vytáhnou za nohy. Mláďata čipují, váží, odebírají vzorek DNA. Vracíme se k bobrům, které vyruší vydra s mládětem. Vzájemně se tolerují, vydry loví ryby, které bobrům nic neříkají. Objevuje se i vydří samec, ustele si na bobřím doupěti. To bobr nestrpí a vetřelce odežene. Hovoří se o původu jména parku, následně sledujeme potáplici, která sem přiletěla z Mexického zálivu. Zakládá zde v bezpečí rodinu, pár se střídá v hnízdě. Po necelém měsíci na vejci se líhnou dvě mláďata. Jdou brzy za rodiči do 16°C vody, občas se ale musí ohřát. Shora hrozí útok orla bělohlavého, rodiče provádí odrazující rituál, který zafunguje. V jednom z jezer sledujeme kajmanky dravé, druh je starší než mnozí dinosauři, a to beze změn. Dnes samice výjimečně vyleze na souš, aby nakladla vejce. Podle jakési vnitřní GPS jde 5 km daleko na jednu z písčitých pláží, kde naklade asi 40 vajec. Vylíhnou se asi za 3 měsíce, pokud je neodhalí predátoři. Sledujeme noční oblohu a polární záři, poté jak padá listí a mohutně podporuje růst hub. Podhoubí tvoří základ desítkám druhů stromů. V zemi jsou pak lanýži, ty si oblíbila poletuška severní. Na zemi je zranitelná, přesto kvůli nim riskuje. Trusem je pak šíří. Bobři zpevňují hráze před zimou, sbírají větve a plní spižírnu. Přichází deště a později sníh, teploty prudce klesají. Bobři v zimě nespí, mají napilno. Maz si roztírají do husté srsti, požírají zásoby atd. Voyageurs se proměnil v zimní říši, na lovu sledujeme puštíka vousatého. Má dokonalý sluch a tichý let zakončí zabořením pařátů do sněhu. Odnáší si kořist. Několika závěrečnými větami epizoda končí. Americký dokumentární seriál (2023)