Největší a nejnebezpečnější II (5)
U pramene Nilu mezi rákosím a stáčejícími se víry žijí příšery, které napadají a zabíjejí lidi doslova každý týden. Krokodýlové nilští, kteří brázdí tyto vody a hledají něco k snědku. Obvykle se spokojí s rybami a savci, kteří se zatoulají ke břehům. V krajině, kde je voda vzácná, však přicházejí ke břehům i lidé a lidožrouti na ně čekají. Tyto predátory, kteří mohou dorůstat délky až šesti metrů a vážit přes tunu, přitahuje rostoucí lidská aktivita podél řek a jezer, což vede k častějším střetům s člověkem a 60% napadení končí smrtí. Krokodýli plavali v těchto vodách již před 200 miliony let. Jednu dobu jim dokonce hrozilo vyhynutí, ale dnes jich jsou zase stovky tisíc. Biolog a dobrodruh Niall McCann se připojil k týmu ochránců přírody v centrální Ugandě, kteří problémové lidožravé krokodýly stěhují z vesnic do národních parků, do bezpečnějších a méně zalidněných oblastí, aby se předešlo dalším tragédiím a nemuseli je zabíjet, protože i oni mají právo na život. McCann hovoří s místními lidmi, kteří přišli o příbuzné či byli svědky brutálních útoků a také zdůrazňuje potřebu rovnováhy mezi ochranou člověka a ochranou přírody a ukazuje, že klíčem k omezení konfliktů je osvěta, prevence a spolupráce mezi místními komunitami a odborníky na divokou přírodu a také jak mohou obě strany přežít vedle sebe bez dalších obětí.
Více informacíEpizody
Největší a nejnebezpečnější - Série 2Největší a nejnebezpečnější II (4)
V srdci Afriky, v zemi, která prošla celou řadou politických zvratů, žije vzácná skupina velkých koček. Říká se jim stromoví lvi z Ishashi. Biolog Niall McCann zkoumá nejhůře dostupná místa na světě a vyhledává největší a nejnebezpečnější tvory na planetě a v největším ugandském národním parku Queen Elizabeth se pod vedením Dr.Andrewa Plumptreho pokusí zjistit proč právě v této části Afriky lvi šplhají na stromy, což není u lvů obvyklé chování, jaké environmentální či sociální faktory je k tomu vedou, a jak lze tuto malou, ale významnou populaci ochránit před vyhynutím. Tyto pouhé dva tucty lvů ohrožuje chov dobytka a stále se zmenšující teritorium. Kvůli velkému rozšíření invazivní rostliny libory měnivé jsou farmáři nuceni pást stáda v národním parku a lvi napadají dobytek, což místní komunity nutí podnikat odvetné kroky, včetně travičství nebo odstřelu. Travičství však nezabije jen lva, ale i další zvířata, která se pak na mršině živí. Jako hyeny, šakaly nebo vzácné supy. Jedna mršina v jednom případě otrávila padesát supů. Niall se spolu s vědci snaží nejen spočítat aktuální počet stromových lvů, ale také porozumět jejich pohybu pomocí satelitních obojků, které mohou pomoci předejít konfliktům s lidmi tím, že včas varují vesnice před blízkostí šelem, ochránit tak stáda i lvy a obojky také umožní pořádat zážitkovou turistiku. Turista si zaplatí za to, že spatří konkrétního lva a část zisku pak půjde na kompenzaci škod, které lidem lvi způsobili. Proč lvi lezou na stromy se vypátrat nepodařilo, třeba je jim to pohodlné a v každém případě vypadají spokojeně. Pokud však mají stromoví lvi z Ishashi přežít, bude třeba bez ustání monitorovat jejich pohyby. Vědci se snaží tyto krásné tvory zachránit před vyhynutím a zároveň se snaží pomáhat i místním komunitám, aby lvi ani lidé nemuseli trpět tak jako dneska. Lvi si zaslouží, aby byli součástí naší minulosti i budoucnosti.
Největší a nejnebezpečnější II (5)
Největší a nejnebezpečnější II (5)
U pramene Nilu mezi rákosím a stáčejícími se víry žijí příšery, které napadají a zabíjejí lidi doslova každý týden. Krokodýlové nilští, kteří brázdí tyto vody a hledají něco k snědku. Obvykle se spokojí s rybami a savci, kteří se zatoulají ke břehům. V krajině, kde je voda vzácná, však přicházejí ke břehům i lidé a lidožrouti na ně čekají. Tyto predátory, kteří mohou dorůstat délky až šesti metrů a vážit přes tunu, přitahuje rostoucí lidská aktivita podél řek a jezer, což vede k častějším střetům s člověkem a 60% napadení končí smrtí. Krokodýli plavali v těchto vodách již před 200 miliony let. Jednu dobu jim dokonce hrozilo vyhynutí, ale dnes jich jsou zase stovky tisíc. Biolog a dobrodruh Niall McCann se připojil k týmu ochránců přírody v centrální Ugandě, kteří problémové lidožravé krokodýly stěhují z vesnic do národních parků, do bezpečnějších a méně zalidněných oblastí, aby se předešlo dalším tragédiím a nemuseli je zabíjet, protože i oni mají právo na život. McCann hovoří s místními lidmi, kteří přišli o příbuzné či byli svědky brutálních útoků a také zdůrazňuje potřebu rovnováhy mezi ochranou člověka a ochranou přírody a ukazuje, že klíčem k omezení konfliktů je osvěta, prevence a spolupráce mezi místními komunitami a odborníky na divokou přírodu a také jak mohou obě strany přežít vedle sebe bez dalších obětí.
O pořadu
U pramene Nilu mezi rákosím a stáčejícími se víry žijí příšery, které napadají a zabíjejí lidi doslova každý týden. Krokodýlové nilští, kteří brázdí tyto vody a hledají něco k snědku. Obvykle se spokojí s rybami a savci, kteří se zatoulají ke břehům. V krajině, kde je voda vzácná, však přicházejí ke břehům i lidé a lidožrouti na ně čekají. Tyto predátory, kteří mohou dorůstat délky až šesti metrů a vážit přes tunu, přitahuje rostoucí lidská aktivita podél řek a jezer, což vede k častějším střetům s člověkem a 60% napadení končí smrtí. Krokodýli plavali v těchto vodách již před 200 miliony let. Jednu dobu jim dokonce hrozilo vyhynutí, ale dnes jich jsou zase stovky tisíc. Biolog a dobrodruh Niall McCann se připojil k týmu ochránců přírody v centrální Ugandě, kteří problémové lidožravé krokodýly stěhují z vesnic do národních parků, do bezpečnějších a méně zalidněných oblastí, aby se předešlo dalším tragédiím a nemuseli je zabíjet, protože i oni mají právo na život. McCann hovoří s místními lidmi, kteří přišli o příbuzné či byli svědky brutálních útoků a také zdůrazňuje potřebu rovnováhy mezi ochranou člověka a ochranou přírody a ukazuje, že klíčem k omezení konfliktů je osvěta, prevence a spolupráce mezi místními komunitami a odborníky na divokou přírodu a také jak mohou obě strany přežít vedle sebe bez dalších obětí.